Aktualizace obsahu

Jste zde

Informace o zajímavých obsahových přírůstcích.

Česky

Středověké rukopisy Národní knihovny ČR

Digitalizace rukopisů Národní knihovny pokračovala zejména svazky ze signatury V. Nejstarší zpřístupněný rukopis V.D.20 byl opsán ve 13. století a obsahuje životy světců, ostatní kodexy pocházejí ze 14. a 15. století. Větší skupinu tvoří svazky spojené s činností pražské univerzity: ty obsahují např. filosofické texty přednášené na její artistické fakultě (V.E.4c); v Rečkově koleji pražské univerzity byl v roce 1479 opsán astronomický sborník V.E.4b, mj. s dílem Křišťana z Prachatic; některé kodexy pocházejí z dalších univerzitních kolejí - koleje Karlovy a koleje Národa českého. V lékařském sborníku V.C.20 zanechal své iniciály i jeho dřívější majitel, mistr pražské univerzity Jan Ondřejův řečený Šindel. Obsahem většiny kodexů jsou teologická díla, obor biblické exegeze zastupují např. díla Hugona ze St. Cher, Mikuláše z Lyry nebo dalšího přednášejícího na pražské univerzitě Jana z Lübecku (V.D.14); ve dvou rukopisech je zapsán oblíbený gramatický spis Derivationes Hugutia z Pisy. Početně méně zastoupeny jsou texty církevního práva, jeden rukopis obsahuje část Bible, hojnější jsou různé kazatelské sbírky nebo jednotlivá kázání. Do kodexu V.D.16 byla v roce 1376 opsána kronika Sicarda z Cremony, doplněná pozdějším uživatelem o poznámky týkající se i českých zemí. Z fondů bývalé pražské lobkowiczké knihovny pochází astrologický sborník XXIII.D.132, v němž část textů opsal a glosoval učenec a diplomat Mikuláš Kusánský.

Česky

Novověké dokumenty Slovanské knihovny

Národní knihovna ČR – Slovanská knihovna v roce 2020 digitalizovala sedm dokumentů: pět rukopisů, jeden starý tisk a jeden konvolut s rukopisnou a tištěnou částí. Nejstarším svazkem je tzv. Trebnik Petra Mohyly, jedna z nejvýznamnějších památek církevněslovanského písemnictví a staroukrajinské literatury, vytištěný v Kyjevsko-Pečerské tiskárně v roce 1646. Další rukopisy byly napsány převážně v 18. století. Část obsahuje církevněslovanské, zejména liturgické texty; dva rukopisy pocházejí ze sbírky ragusian Milana Rešetara. Prvním je pojednání chorvatského biografa Sebastijana Slade-Dolciho De Origine Urbis Ragusinae, druhým kodex se dvěma díly chorvatského diplomata a spisovatele Jakety Palmotiće Dionoriće -eposem Dubrovnik ponovljen a tragédií Didona. Nejmladším rukopisem je podpisová kniha Ukrajinské republikánské kapely během evropského a amerického turné v letech 1919-1923.

Česky

Sbírka receptů z fondů Českého farmaceutického muzea

České farmaceutické muzeum v Kuksu (středisko Univerzity Karlovy v Praze - Farmaceutické fakulty v Hradci Králové) zpřístupnilo sborník německých a latinských lékařských receptů Guida Dihra z druhé třetiny 18. století. Jeho sestavovatel vstoupil v roce 1739 do řádu milosrdných bratří a v letech 1757-1763 působil jako převor kláštera tohoto řádu na Starém Městě pražském, zemřel v roce 1772.

Česky

Hudebniny z fondů Národní knihovny České republiky

Ze sbírek hudebního oddělení Národní knihovny České republiky bylo zpřístupněno 39 signatur. Jde převážně o opisy z 19. století, několik jich pochází již z konce století osmnáctého. Celý soubor byl zakoupen Ladislavem Vycpálkem z kapucínského kláštera u sv. Josefa na Novém Městě pražském. Zastoupeny jsou kompozice mj. Giovanniho Pierluigiho da Palestrina, Wolfganga Amadea Mozarta, Georga Friedricha Händela, Johanna Sebastiana Bacha, Franze Josefa Haydna a jeho bratra Johanna Michaela, Christopha Willibalda Glucka, Františka Xavera Brixiho a dalších autorů. Kromě jednotlivých děl jde rovněž o sborník duchovních skladeb různých autorů (59 rm 16, z roku 1863) a o opisy německých písní pro mužský sbor (59 rm 15).

Česky

Novověké rukopisy Národní lékařské knihovny

Národní lékařská knihovna Praha v roce 2020 digitalizovala pět rukopisů. Nejstarším je sborník německých a českých lékařských a dalších receptů (T 334), také další rukopisy pojednávají převážně o působení léčiv nebo obsahují různé recepty. Ve sborníku poznámek sepsaném na přelomu 18. a 19. století v Chvalnově jsou opsány i různé právní dokumenty a další texty. Z let 1852-1853 pochází záznamy lékařských přednášek konaných na pražské univerzitě, které si zapsal Johann Baumeister (T 341).

Česky

Novověké rukopisy Vojenského historického ústavu

Většina z 28 nově digitalizovaných rukopisů Vojenského historického ústavu Praha pochází z 18. století. Jde zvláště o příručky k vojenským cvičením, zastoupena jsou ale také díla správní (pojednání Ignáce Kempfa von Angret o Banátu v IIR B 2275) nebo z oblasti vojenské teorie (spis Ludwiga Andrease von Khevenhüller v IIR F 1612). Několik rukopisů obsahuje obecné i konkrétní texty k vojenským fortifikacím. Spis vojenského lékaře (IIR F 417) pojednává o funkci a vlastnostech jednotlivých součástí vojska, ale vztahuje se rovněž k léčení chorob na základě autorových osobních zkušeností. Několik drobných rukopisů obsahuje básně (IIR C 3675, IIR B 1888) či heraldické pojednání (IIR C 14160). Obrazová složka dominuje ve svazku s nákresy ke konstrukcím lafet (IIR G 372).

Česky

Dokumenty Severočeského muzea v Liberci

Z fondů Severočeského muzea v Liberci byly zpřístupněny dva svazky obsahující kromě tištěných děl i rozsáhlé rukopisné doplňky. Obsahem staršího konvolutu inv. č. ST 1345 jsou tištěná kázání Bartoloměje Wagnera z roku 1607, k nimž byly na přídeštích a vevázaných listech v první čtvrtině 17. století doplněny koncepty kázání a další poznámky, převážně rukou Valentina Frümalda. Svazek inv. č. ST 702 obsahuje tištěné dějiny Frýdlantu a Liberce Jana Karla Rohna z roku 1763, k nimž byly na úvodních 50 stranách dopsány kronikářské zápisy, účetní záznamy a duchovní úvaha Karla Voigta z Chrastavy.

Česky

Tisk Městského muzea a galerie Polička

Městské muzeum a galerie Polička zpřístupnilo v roce 2020 starý tisk Martina z Cochemu Velká štěpná zahrada, vytištěný v Brně v letech 1751-1752 Václavem Lenhartem v tiskárně dědiců Jakuba Maxmiliána Svobody (sign. K 450). Toto konkrétní vydání opakovaně tištěného díla zatím nebylo v soupisech podchyceno.

Česky

Rukopisy Muzea Jindřichohradecka

Muzeum Jindřichohradecka digitalizovalo v roce 2020 15 novověkých rukopisů. Nejstarším z nich je neúplná modlitební knížka z roku 1541 (sign. RK 055). Většina ostatních pochází z 18. století a obsahuje jazykově české i německé modlitby, obvykle doprovázené jednoduchou výzdobou. Rukopis invitatoria s žalmy a písněmi ke svátku Narození Páně (sign. RK 050) je částečně notován. Obsahově se od ostatních rukopisů odlišuje soubor německých kuchařských a lékařských receptů (sign. RK 146), do něhož byly dále doplňovány údaje o titulech a cenách knih na přelomu 18./19. století.

Česky

Staré tisky Západočeského muzea v Plzni

Západočeské muzeum v Plzni v roce 2020 zpřístupnilo dva staré tisky. Pařížské vydání mší za zemřelé z roku 1682 (sign. 505 A 006) nese na vazbě zlacené heraldické supralibros opata cisterciáckého kláštera v Plasích Evžena Tyttla. Rovněž tisk 505 D 006 z roku 1670 je zajímavý svou dobovou vazbou, pořízenou pro papeže Klementa X.

Česky

Stránky