Blog

V roce 2017 byly digitalizovány první dva rukopisy z knihovny kláštera ve Vyšším Brodě. Tento klášter byl založen v roce 1259 Vokem z Rožmberka a jeho knihovna dodnes obsahuje památky z celé doby jeho vývoje včetně kodexů, které si s sebou přinesli první mniši z mateřského kláštera v rakouském Wilheringu. O obsahu knihovny na konci 13. století máme informace z neúplného seznamu knih, který je v jednom z vyšebrodských kodexů zaznamenán a který patří k nejstarším dochovaným v českých zemích. Přes množství rukopisů, které pokrývají celou dobu existence kláštera, čímž se vyšebrodský soubor řadí v Čechách mezi výjimečné, byla středověkým, ale i mladším dějinám knihovny zatím v odborné literatuře věnována jen omezená pozornost. Z klášterní knihovny byly zpřístupněny dva rukopisy: sign. XXXVII a 8b. U prvního jde o iluminovanou modlitební knihu z franko-vlámské oblasti nebo Burgundska, napsanou v první polovině 15. století. Druhý kodex je znám především germanistům, jde o tzv. Hohenfurter Liederbuch (Vyšebrodský zpěvník), který byl napsán kolem poloviny nebo po polovině 15. století, obsahuje 81 německých duchovních písní nebo jejich částí a patří k nejvýznamnějším památkám středověké německé literatury, uloženým v České republice.

Ze sbírek Regionálního muzea v Teplicích byl digitalizován utrakvistický graduál z roku 1560 (MS 1) a kancionál z roku 1566 (MS 2). Oba rukopisy byly pořízeny pro literátské bratrstvo při farním kostele sv. Jana Křtitele v Teplicích a napsány v pražské dílně Jana Táborského z Klokotské Hory. Na jejich výzdobě se podíleli přední iluminátoři své doby: Fabián Puléř a Matouš Ornys z Lindperka. Na rozdíl od jiných obdobných památek zůstaly v obou rukopisech i texty a vyobrazení, které se váží k Janu Husovi a jeho svátku.

Muzeum Jindřichohradecka ze svých sbírek v roce 2017 zpřístupnilo celkem 16 rukopisů a starých tisků. Rukopisy tvoří menší část tohoto souboru - jde o lékařská díla, svatební proslovy a proroctví, zapsané v 18. století. Na pomezí obou skupin stojí štambuch Johanna Hegenmüllera, který si památníkové záznamy včetně doprovodné výzdoby nechával zapisovat do tisku Andrease Alciatiho Emblematum liber. Staré tisky až na výjimky reprezentují jazykově českou i německou produkci jindřichohradeckých tiskařů 18. století. Některé z digitalizovaných svazků pocházejí z majetku jindřichohradeckého probošta Vojtěcha Juhna (1779-1843).

Oblastní muzeum v Lounech v roce 2017 digitalizovalo šest rukopisů a tři staré tisky. Soubor rukopisů je obsahově homogenní, u všech jde o jazykově české modlitební knížky (výjimečně s doplněnými německými částmi) z druhé poloviny osmnáctého a první třetiny devatenáctého století, některé obsahují i přesnou dataci vzniku a osobní poznámky svých majitelů. U všech tisků (sign. S 117, S 5275 a S 7724) se podle dosavadní evidence jedná o unikáty.