Blog

Muzeum Brněnska zpřístupnilo v roce 2016 dalších pět středověkých rukopisů z knihovny benediktinského kláštera v Rajhradu. Nejstarším z nich je sborník kázání z první poloviny 14. století R 424, kazatelskou literaturu zastupuje rovněž kodex R 370 s texty Jana Jeronýma (Silvana) z Prahy. Hlavní část dvou dalších rukopisů tvoří slovník "Ex quo", jeho zápis v rukopisu R 391 je datován rokem 1447, R 586 pochází z roku 1481. Kodex R 392 s morálně-vzdělavatelskými spisy vznikl v roce 1417.

Zpřístupněné rukopisy ze sbírek Vojenského historického ústavu pocházejí s jednou mladší výjimkou ze 17.-19. století a obsahují zejména různá pojednání o fortifikačním stavitelství a výcviku vojenských jednotek, ale také zápisky týkající se vojenských událostí (zvláště rakousko-pruské války roku 1866, sign. IIR C 16172, IIR C 16486, IIR G 431, ale také sedmileté války, sign. IIR F 355) nebo slovník k vojenské mluvnici. Rozsahem vyniká zpracování dějin druhého praporu rakouských polních myslivců v letech 1808-1863 Antona Mudrocha (IIR F 527).

Národní technická knihovna digitalizovala v roce 2016 pět starých tisků a jeden jejich konvolut. Vytištěná díla pocházejí z období 16.-18. století a byla vytištěna převážně na území dnešního Německa, ale také v Polsku, Rusku a ve Francii. Obsahem jednotlivých svazků jsou pojednání z oblasti matematiky, geometrie a přírodních věd, zčásti aplikovaná i v praxi (stavba lodí, sborník představující různé přístroje a vynálezy).

První část zpřístupněných rukopisů Národní knihovny ČR zahrnuje celkem 27 signatur, které pocházejí jak z jejího historického fondu, tak z pozdějších akvizic (mj. thunovská knihovna v Děčíně, pražská lobkowiczká knihovna). Jde o kodexy napsané v době od 13. do začátku 16. století, jejichž obsahem jsou texty teologické, ale i kazatelské, morálně-naučné, liturgické, astronomické, lékařské, rétorické a další. Výrazněji jsou zastoupeny rukopisy jazykově německé (signatura XVI) a české (signatura XVII), z nichž je možné zmínit např. nejstarší dochovaný opis díla Život Krista Pána (XVII A 9), text Lukáše Pražského O obnovení církve svaté (XVII E 31) nebo překlady Řehoře Hrubého z Jelení (XVII C 19, XVII E 33).