Blog

Naprostou většinu nově zpřístupněných digitalizovaných rukopisů Národní knihovny ČR tvoří středověké kodexy s českými texty. Z hlediska obsahu jde převážně o teologická, asketická nebo morálně naučná díla přeložená nebo adaptovaná podle latinských předloh, mezi jejichž autory se objevují např. Tomáš Kempenský, Albertanus z Brescie, Jindřich Suso a další. Zastoupeny jsou rovněž soubory modliteb, legendy, slovníky a lékařské kompilace. Jazykově latinské texty zastupuje pouze soubor filosofických pojednání, vzniklý v Praze na počátku 15. století (XIV.F.20), a dva kodexy z pražské lobkowiczké knihovny, jejichž předchozím vlastníkem byl premonstrátský klášter ve Weissenau.

Národní knihovna nově zpřístupnila 19 kodexů z období od 14. do začátku 16. století. Jejich většina je uložena pod signaturou XVII, a obsahuje tedy jazykově české texty. Mezi rukopisy je mj. pravděpodobně nejstarší existující zápis sborníku Ráj duše (z roku 1383, XVII A 19; stejný text je dochován i v kodexu XVII D 32 z přelomu 14. a 15. století), několik svazků s českým zpracováním Životů svatých Otců (XVII C 16, XVII C 17, XVII C 28) a překlad biblické dějepravy Petra Comestora (XVII D 18) nebo morálně naučného spisu Quadripartitus apologeticus (XVII E 12, pod českým názvem Čtverohranáč). Unikátní zápis písně Našě sestra Jana je součástí sborníku básní a dalších textů XIV G 45, několik zpřístupněných kodexů je také jazykově německých (sign. XVI a sborník teologických textů z pražské lobkowiczké knihovny XXIII D 178).

Národní lékařská knihovna Praha v roce 2016 digitalizovala čtyři svazky lékařských a zvěrolékařských tisků. Všechny pocházejí z poslední čtvrtiny 18. století a byly vytištěny převážně ve Vídni, některé také v Bratislavě a Lübecku. Konvolut jednotlivých částí díla J. J. von Plencka Anfangsgründe der chirurgischen Vorbereitungswissenschaften für angehende Wundärzte (F 184) je zajímavý rovněž svými vlastnickými přípisky.

Muzeum Brněnska zpřístupnilo v roce 2016 dalších pět středověkých rukopisů z knihovny benediktinského kláštera v Rajhradu. Nejstarším z nich je sborník kázání z první poloviny 14. století R 424, kazatelskou literaturu zastupuje rovněž kodex R 370 s texty Jana Jeronýma (Silvana) z Prahy. Hlavní část dvou dalších rukopisů tvoří slovník "Ex quo", jeho zápis v rukopisu R 391 je datován rokem 1447, R 586 pochází z roku 1481. Kodex R 392 s morálně-vzdělavatelskými spisy vznikl v roce 1417.