Církevněslovanské rukopisy a opis barokní poémy ze Slovanské knihovny v Praze

Městské muzeum a galerie Polička zpřístupnilo rozsáhlý sborník opisů evangelických tisků doprovázených církevními písněmi. Jednotlivá díla byla opsána v rozmezí let 1814-1817 a většinou jde o spisy a kázání protestantského kněze Havla Žalanského (Phaëthona), tištěné v druhém desetiletí 17. století.

Knihovna Národního muzea v roce 2024 zpřístupnila čtyři středověké rukopisy českého původu. Iluminované kodexy zastupuje dvojice misálů pražské diecéze, XVI B 12 asi z doby kolem roku 1330 a XIV A 1 ze začátku 15. století. Rukopis XVII E 2 z přelomu 14./15. století obsahuje cestopis Odorika z Pordenone a spis Viléma Duranda Rationale divinorum officiorum a XVIII A 40 z roku 1398 latinské znění Postily studentů pražské univerzity Konráda Waldhausera.

Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna pokračovala v digitalizaci skupinou 18 novověkých rukopisů ze signaturního oddělení DB II. Většina těchto svazků je českého původu z období od první poloviny 16. do začátku 19. století. Po obsahové stránce tvoří největší část právní texty a sborníky (DB II 9, DB II 10, DB II 11, DB II 13, DB II 15, DB II 16), s nimiž souvisí také český překlad Institutiones císaře Justiniána opsaný v roce 1562 (DB II 14). Významnou památkou české literatury počátku 17. století je Město duchovní jménem Rozkoš duše Václava Porcia Vodňanského (DB II 4). Dále jsou v digitalizovaných rukopisech zastoupeny např. zápisky z pražské univerzity, konkrétně z přednášek Bernarda Bolzana (DB II 19, DB II 20), modlitební knížky (DB II 22, DB II 23) nebo česká kázání (DB II 5, DB II 7).

Národní technická knihovna v Praze ze svých sbírek v roce 2024 zpřístupnila jeden rukopis a devět tisků. Rukopis (sign. C 1178 system number: 615616) vznikl asi na konci 17. nebo začátku 18. století a obsahuje kolekci alchymických receptů. Tisky pocházejí z období od roku 1645 do začátku 19. století, nejstarší (sign. F 11 system number: 606794) byl vytištěn v Paříži, ostatní v Německu. Jejich výrazná většina se věnuje vojenství a pevnostní architektuře.

Muzeum Brněnska v roce 2024 digitalizovalo další čtyři středověké rukopisy z knihovny benediktinského opatství v Rajhradě. Časově i obsahově jde o homogenní celek - všechny kodexy pocházejí z první poloviny 15. století a obsahují převážně kazatelské sbírky, k nimž jsou připojeny i jiné kratší texty (např. v R 368 traktát proti přijímání pod obojí). V některých rukopisech jsou zapsány i české a německé glosy.

Ze sbírek Severočeského muzea v Liberci byly v roce 2024 zpřístupněny dva rukopisy. Starším je teologický spis Johanna Chrysostoma Kretschmera (inv. č. ST 2406) z let 1667-1669, mladším kronika obce Jítrava (inv. č. ST 2405), kterou zpracoval v letech 1894-1900 tamní kameník Michael Linke a obsahuje kromě krátkého historického úvodu zejména zprávy o současných nebo nedávno minulých událostech 19. století.

Oblastní muzeum a galerie v Mostě v roce 2024 digitalizovalo pět novověkých rukopisů. Nejstarším z nich je zápis z přednášek, které na pražské univerzitě v letech 1702-1703 konal Gottfried Hänel (sign. 9/Ruk), dále jde o graduál opsaný v roce 1767 pro potřeby děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě (205/Ruk), sborník různých dokumentů k historii minoritského kláštera v Mostě v průběhu 18. století (29/Ruk) a dvojici modlitebních knížek.

Z fondů Muzea a galerie v Prostějově byly v roce 2024 digitalizovány tři rukopisy. Nejstarším z nich je cechovní kniha rybářského cechu v Krnově (sign. 1651) založená kolem roku 1618, která byla nesoustavně vedena až do roku 1853. Kodex sign. 1652 obsahuje opisy záznamů z rozhodování většího senátu apelačního soudu v roce 1689 pořízené pro Ignáce Karla hraběte ze Šternberka. Rozsahem nejmenší je hra pro loutkové divadlo z roku 1787 (sign. Br 101), jejímž autorem byl Josef Jan Šarapatka, hudební skladatel působící v Žamberku.

Ze sbírek Knihovny Latinské školy v Jáchymově byl zpřístupněn její nejstarší rukopis, hebrejská bible snad z roku 1384 (sign. LC 202) obsahující větší část knih Starého zákona. Písařem kaligraficky provedeného rukopisu byl Eliezer ben Jicchak. Kodex původem snad z jižního Německa koupil někdy v letech 1546-1547 rektor latinské školy a jáchymovský farář Johann Mathesius a poté jej daroval knihovně místní školy.

Ze sbírek Muzea Českého ráje v Turnově byla v roce 2024 zpřístupněna modlitební knížka z 18. století (sign. R 106). Jazykově český rukopis obsahuje kromě obvyklých modliteb ke mši, zpovědi a přijímání i rozsáhlou část věnovanou světcům a na začátku je doplněn rytinou P. Marie Svatohorské.