Zpřístupněné hudební tisky

Z fondů Hudebního oddělení Národní knihovny České republiky byl v roce 2025 digitalizován soubor autografů Antonína Dvořáka, a to jak celých partitur kratších děl, tak i různých náčrtků. Část těchto materiálů pochází z pozůstalosti dirigenta Václava Talicha.

Muzeum Jindřichohradecka v roce 2025 zpřístupnilo dalších šest rukopisů. Jde o obsahově homogenní kolekci jazykově českých modlitebních knížek z první poloviny 19. století, rozsáhlý kodex Rk 108 obsahuje i řadu náboženských písní. V některých případech jde patrně o opisy tisků (Rk 105, Rk 111). Rukopis Rk 109 je doprovázen osmi celostránkovými ilustracemi.

Regionální muzeum v Teplicích v roce 2025 digitalizovalo tři rukopisy obsahující záznamy z teologických přednášek, které si na svých studiích v arcibiskupském semináři v Praze pořídili v období let 1718-1751 studující z cisterciáckého kláštera v Oseku. Mezi přednášejícími byli např. osecký opat Jeroným Besnecker nebo probošt kláštera v Doksanech Benedikt Bayer.

Muzeum Brněnska v roce 2025 zpřístupnilo další tři středověké rukopisy z fondu knihovny Benediktinského opatství Rajhrad. Všechny pocházejí z počátku 15. století z českých zemí, což dokládají mj. jazykově české glosy. Obsahem rukopisů jsou sbírky kázání (sign. R 372, R 382) a výklad evangelia sv. Jana od Mikuláše z Gorranu (R 375).

Knihovna Národního muzea v roce 2025 zpřístupnila letní část minoritského antifonáře českého původu (sign. XV A 1). Rukopis je na základě výzdoby datován do doby kolem roku 1380 a oficium ke svátku sv. Václava, které je v něm zapsáno, představuje jeden ze základních pramenů k poznání jeho středověké podoby v prostředí minoritského řádu.

Z fondů Vědecké knihovny v Olomouci bylo v roce 2025 digitalizováno martyrologium z první poloviny 14. století (sign. M II 100). Rukopis byl patrně určen pro klášter minoritského řádu a podle nekrologických přípisků na okrajích stran byl ve středověku jistě užíván v českém prostředí, snad v Olomouci, kde je dosvědčen v 15. století.

Regionální muzeum v Litomyšli zpřístupnilo ze svých fondů dva autografy Magdalény Dobromily Rettigové. Rozsáhlejší z nich (sign. R-207) obsahuje části textu Mladá hospodyňka v domácnosti jak sobě počínati má, aby své i manželovy spokojenosti došla, vydaného v roce 1840 v Praze, a dokládá způsob autorčina tvůrčího psaní včetně škrtů, oprav a doplňků do textu (autograf pochází z roku 1833). Kratším textem (sign. R-206) je německy psaná autobiografie. Rukopis není dokončen nebo je dochován neúplně, přesto jsou tyto zápisky nejobsáhlejším životopisem Magdalény Dobromily Rettigové.

Regionální muzeum v Litomyšli zpřístupnilo ze svých fondů dva autografy Magdalény Dobromily Rettigové. Rozsáhlejší z nich (sign. R-207) obsahuje části textu Mladá hospodyňka v domácnosti jak sobě počínati má, aby své i manželovy spokojenosti došla, vydaného v roce 1840 v Praze, a dokládá způsob autorčina tvůrčího psaní včetně škrtů, oprav a doplňků do textu (autograf pochází z roku 1833). Kratším textem (sign. R-206) je německy psaná autobiografie. Rukopis není dokončen nebo je dochován neúplně, přesto jsou tyto zápisky nejobsáhlejším životopisem Magdalény Dobromily Rettigové.

Ze sbírek Pražské konzervatoře byly v roce 2025 digitalizovány čtyři svazky. Nejstarší z nich byl napsán v roce 1718 a obsahuje dílo Alessandra Scarlattiho Il trionfo dell'onore; podle údajů na zdobené vazbě byl určen pro Jana Václava z Gallasu. Další tři pocházejí z konce 18. století a jedná se o klavírní výtah z díla Wolfganga Amadea Mozarta Cosi fan tutte a kantátu Leopolda Koželuha ke korunovaci Leopolda II.

Ze sbírek Městského muzea a galerie Polička byly v roce 2025 zpřístupněny další dva rukopisy. Pod signaturou K 127 je uložen opis díla Zdravá rada lékařská, jehož autorem je Jan Tonsoris. Text byl od roku 1771 opakovaně tištěn a tento opis je patrně úpravou některého z tištěných vydání. Pod signaturou K 165 jsou uloženy zápisky poličského krejčovského mistra Tomáše Sýkory, které se vztahují k rokům 1666-1794, jejich naprostá většina ale informuje o událostech 18. století.