Zpřístupněné hudební tisky

Knihovna Národního muzea v roce 2025 zpřístupnila letní část minoritského antifonáře českého původu (sign. XV A 1). Rukopis je na základě výzdoby datován do doby kolem roku 1380 a oficium ke svátku sv. Václava, které je v něm zapsáno, představuje jeden ze základních pramenů k poznání jeho středověké podoby v prostředí minoritského řádu.

Z fondů Vědecké knihovny v Olomouci bylo v roce 2025 digitalizováno martyrologium z první poloviny 14. století (sign. M II 100). Rukopis byl patrně určen pro klášter minoritského řádu a podle nekrologických přípisků na okrajích stran byl ve středověku jistě užíván v českém prostředí, snad v Olomouci, kde je dosvědčen v 15. století.

Regionální muzeum v Litomyšli zpřístupnilo ze svých fondů dva autografy Magdalény Dobromily Rettigové. Rozsáhlejší z nich (sign. R-207) obsahuje části textu Mladá hospodyňka v domácnosti jak sobě počínati má, aby své i manželovy spokojenosti došla, vydaného v roce 1840 v Praze, a dokládá způsob autorčina tvůrčího psaní včetně škrtů, oprav a doplňků do textu (autograf pochází z roku 1833). Kratším textem (sign. R-206) je německy psaná autobiografie. Rukopis není dokončen nebo je dochován neúplně, přesto jsou tyto zápisky nejobsáhlejším životopisem Magdalény Dobromily Rettigové.

Regionální muzeum v Litomyšli zpřístupnilo ze svých fondů dva autografy Magdalény Dobromily Rettigové. Rozsáhlejší z nich (sign. R-207) obsahuje části textu Mladá hospodyňka v domácnosti jak sobě počínati má, aby své i manželovy spokojenosti došla, vydaného v roce 1840 v Praze, a dokládá způsob autorčina tvůrčího psaní včetně škrtů, oprav a doplňků do textu (autograf pochází z roku 1833). Kratším textem (sign. R-206) je německy psaná autobiografie. Rukopis není dokončen nebo je dochován neúplně, přesto jsou tyto zápisky nejobsáhlejším životopisem Magdalény Dobromily Rettigové.

Ze sbírek Pražské konzervatoře byly v roce 2025 digitalizovány čtyři svazky. Nejstarší z nich byl napsán v roce 1718 a obsahuje dílo Alessandra Scarlattiho Il trionfo dell'onore; podle údajů na zdobené vazbě byl určen pro Jana Václava z Gallasu. Další tři pocházejí z konce 18. století a jedná se o klavírní výtah z díla Wolfganga Amadea Mozarta Cosi fan tutte a kantátu Leopolda Koželuha ke korunovaci Leopolda II.

Ze sbírek Městského muzea a galerie Polička byly v roce 2025 zpřístupněny další dva rukopisy. Pod signaturou K 127 je uložen opis díla Zdravá rada lékařská, jehož autorem je Jan Tonsoris. Text byl od roku 1771 opakovaně tištěn a tento opis je patrně úpravou některého z tištěných vydání. Pod signaturou K 165 jsou uloženy zápisky poličského krejčovského mistra Tomáše Sýkory, které se vztahují k rokům 1666-1794, jejich naprostá většina ale informuje o událostech 18. století.

Oblastní muzeum v Lounech zpřístupnilo ze svých sbírek v roce 2025 dalších pět rukopisů z období od poslední čtvrtiny 18. do poloviny 19. století. Většinou jde o modlitební knížky (tři jazykově české a jednu německou), tomuto obsahovému vymezení se vymyká pouze opis lékařského díla Vysvětlení onich mocných, užitečných a hojitedlných distilovaných olejův (sign. S 4919).

Národní technická knihovna v roce 2025 zpřístupnila sedm rukopisů z období od poslední třetiny 18. do druhé poloviny 19. století. Nejstarším z nich je pojednání F. J. Höflera Ob die Erziehung oder der moralische Charakter einer Nation für das erste Grundgesetz aller Staaten angenommen werden könne z roku 1770 (sign. St 182), dále jsou zastoupeny zápisy z přednášek Johanna Friedricha Augusta Göttlinga a Franze Antona Hergeta, dílo Františka Josefa Gerstnera Bericht über den Zustand der Elbeschiff-Fahrt im Jahre 1822 (sign. St 428), zpráva o londýnské průmyslové výstavě konané roku 1851 a studentské výpočty.

Oblastní muzeum a galerie v Mostě zpřístupnilo ze svých fondů v roce 2025 dalších šest novověkých rukopisů. Převážně jde o jazykově německé modlitební knížky z 18. století, tomuto obsahovému zařazení se vymyká jednak sborník lékařských a kuchařských rad a receptů (sign. 118/Ruk), jednak sborník kázání, provinciálních ustanovení a dalších dokumentů františkánského řádu, který sestavil v roce 1743 provinciál Matthias Kollnberger.

Ze sbírek Muzea a galerie v Prostějově byly v roce 2025 digitalizovány tři rukopisy z 18. a 19. století. Jde jednak o opisy divadelních her Jana Nepomuka Štěpánka Čech a Němec aneb Mlejn na hranicích (sign. Br 100) a Emanuela Schikanedera Jan Dolinský aneb Krevní právo (sign. Br 103), jednak o jazykově německou modlitební knížku (sign. Br. 119).